Co se upeklo u Evky v kuchyni

Následující pokrm nevypadá pravda příliš vábně, ani načasování není vzhledem k dění na ukrajinské hranicí ideální, ale vzhledem k úspěchu, jaký u nás tato veganizovaná verze tradičního ruského jídla slaví, si zde své místo prostě zaslouží. Připomíná mi školní jídelnu, všechny ty znojemské pečeně, ptáčky a podobné, které jsem nemusela kvůli tuhému hovězímu masu, ale pikantnost okurky a hořčice mi v nich naopak konvenovala. Efektní je způsob servírování, kdy se má Stroganov polít vodkou nebo koňakem a zapálit . (Kéž by si bratři vybíjeli svou agresi jen na jídle.) na 4 až 5 porcí potřebujeme: 4 lžíce (olivového) oleje 500 g seitanu (padne na to 5 a 1/2 porce domácího seitanu  –  návod, jak na něj, níže) 3 lžíce sójové omáčky mletá paprika čerstvě mletý pepř 1 cibule 3 stroužky česneku 250 g rajčat (3 kusy) 35 g sušených hříbků nebo sáček mražených hub 4 lžíce hladké (já rýžové) mouky 500 ml silného zeleninového vývaru  –  ideální je použít vodu, v níž se máčely sušené...

Červenou čočku, na to, jak je to mnohostranná a skvělá surovina, nepoužívám příliš často – z nějakého důvodu se mi vyhýbají čočkové recepty, které by mě opravdu nadchly. Jedno jídlo ale připravuji už doslova roky. Je strašně jednoduché, opravdu překvapivě vynikající a aktuálním nesporným plusem je, že všechny suroviny jsou široce dostupné (mají je i v naší večerce) .  Pokud byste chtěli začít s racinálnější stravou a nevěděli jak, můžete to brát jako moje osobní doporučení... Recept je z blogu Margit Slimákové , autorkou je Eva Francová. Vyzkoušela jsem toho z   uvedených zapékacích tipů více (brambory s řepou, bulgur s brokolicí, těstoviny s   dýní) a tento u nás zvítězil. P. S.: Jen si dejte bacha, abyste při naklepnutí vajíčka neporušili žloutek, jako se to teď stalo mně, byla by to škoda. (Fotky jsou z dřívějšího provedení, na kterém jsem si dávala záležet, i když ani tam se úplně nezadařilo, viz tu utrženou ruku s paprikou. :-)) na 4 porce potřebu...

Tyhle tortilly jsem si s velkou oblibou kupovávala k obědu, nebo do ruky na cestu na Zvonařku, v nejlepší zdravé výživě v Brně  –  Zdraví s chutí  –  na Svoboďáku nad Billou (kde je těm časům konec...). Prodávaly se pod značkou Fresh Fridge, jedna stála okolo 90 Kč a mívali ještě veganskou s robi masem , kterou se mi doma vůbec napodobit nepodařilo, třebaže jsem informaci o složení studovala u obou stejně poctivě. Zato tyto jsme během lockdownu dělali mnohokrát. Příprava celé náplně je otázkou chvilky a dá  se  uskutečnit i den předem , v inkriminovaný čas se tortilla jen naplní, zamotá a opeče. P. S.: Nepoužila jsem sice štítek "vegan", protože náhražkám moc nefandím, ale sýr se dá vyměnit za rostlinný (dá  se  dokonce  natrefit i na "cheddar style"), a je to. rozpis na zhruba 4 porce: 1 balení uzeného tempehu 1 plechovka červených fazolí ve slaném nálevu 2 hrsti kysaného zelí nebo kimchi (thajský kvašený zeleninový salát – na to, že je to...

Shakshuka ("špenátová pánev" je mé již vžité domácí označení pro lepší srozumitelnost, jídlo je původem ze severní Afriky) je v podstatě výborný způsob jak nastavit vajíčka, aby nebyla příliš těžká . Pro milovníky rajčat (vystačíme si s konzervovanými) obzvlášť. Vajíčka uvařená v rajčatové omáčce. Jednoduché, variabilní ,... geniální. A v chladném období to člověka hezky prohřeje. Efektní je servírování přímo z pánve , v níž se pokrm připravuje. Máte-li pánev s   choulostivým povrchem, je dobré mít po ruce dřevěné lžičky, jinak budete muset nabírat vařečkou (tortillou to jde ztuha!). Zaujal mě nápad podávat ji k snídani (místo klasických vajíček); u nás zastoupila zatím jen večeři nebo jednoduchý oběd. Pita chleba , náležící k originálnímu receptu, moc nekupujeme, ale už jsme ji vyzkoušeli s ohřátou poskládanou tortillou i s   nasucho opečenými topinkami potřenými česnekem, a ani jedno nemělo chybu (alespoň za mne  –  protějšek je z principu skeptic...

Recept, který čeká na sepsání  už  dlouho, jsem se rozhodla konečně doplnit mj. proto, abych příště, až si budu značit, co se bude v týdnu vařit, věděla, jak se ten název, sakra, píše ! :-) Opět klasická a notoricky známá záležitost; já jim přišla na chuť (jak jinak už, že?) až v menze, kde jsem je dostala naprosto neklasicky  posypané horou sýra . Nějak se to tehdy protlo, a od té doby v tom jedu taky. pro lepší představu a pamatováka rozpis na 1 porci (malou násobilku všichni ovládáme): minimálně 120 g , pro nenažrané 150 g celozrnných špaget (doporučuji DM drogerii, onehdá jsem se po nich sháněla jinde a cenový rozdíl byl značný) 1,5 až 2 lžíce olivového oleje 2 až 6 stroužků česneku   –  moje cesta je, jako obvykle, tou zlatou střední  –  4 stroužky červená chilli paprička   ( většinou používám chilli vločky z mlýnku nebo mletý kajenský pepř) hrstička velkolisté petrželky ( čerstvá nebo mražená) sůl čerstvě mletý pepř  – ...

Koncept "vezmi listové těsto, nacpi do něj, co tě napadne, a upeč (UPEČ ... ne uteč!)", je záležitost profláknutá, v tomto případě nicméně sympaticky vyladěná směrem k řecké kuchyni. Čestné místo jí tu patří mimo jiné proto, že se jedná o recept, který mám od b (= mojí milované babičky; a ta zase od Čiriny, tedy z jedné z jejích kuchařek; a abych byla zcela přesná, Čirina uvádí, že recept získala od manželky řeckého velvyslance). Recept bych chtěla věnovat všem prarodičům, s nimiž se v téhle smutné době nemůžeme setkávat. Jedná se sice o takové spíš párty jídlo, my si ho ale občas uděláme pro radost i jen tak k obědu, nebo k nějaké slavnostnější večeři. Za ty roky je to u nás už opravdu klasika. Pokud jde o mě, milovníkem špenátu jsem byla už roky předtím, než jsem přestala jíst maso, tento závin ale vyžaduje i můj drahý, což u zelených potravin, jako jsou saláty, brokolice nebo právě špenát, obzvlášť potěší. Dokonce zde toleruje i kopr (na který já nicméně opět nedám dopust...

Ještě jedno jídlo, které už tu dávno mělo být, a nebylo. Je plné proteinů (fazole/tofu, burákové máslo, brokolice), jednoduché, rychlé, chutné ( i pro masožravce ): prostě win-win-win! Nazvala jsem ho tak, jak jsem ho nazvala (originál zde ), protože brokolici (kterou i zatvrzelý odpůrce v této formě přijme ) považuji za základ, zatímco zdroj bílkovin, tedy fazole či tofu, je volitelný, stejně jako typ nudlí. na dvě normální a jednu menší, anebo dvě tzv. prasečí porce potřebujeme: 200 g celozrnných špaget – vyzkoušeno taktéž s (širokými) rýžovými nudlemi – viz foto, nebála bych se tu ani soba (pohankových) nudlí balení tofu natural / plechovka červených fazolí (ve sladko-slaném nálevu) 1/2 brokolice kousek cukety, nebo konzerva mungo klíčků (vyrábí zn. Bonduelle) 5–6 žampionů olivový olej sůl pepř na omáčku: 2 lžíce arašídového másla 2 lžíce sójové omáčky 1 lžíce třtinového cukru šťáva z cca 1/2 citrónu pár špetek chilli 100 ml vody Špagety přepůlím a dám vařit podle návodu, na posled...

Další hitovka podle  Drobečků . Je k neuvěření, že tady pořád ještě není, tolikrát už jsem se na to chystala, tolikrát ho vařila! Takže, když už jsme u té cizrny... Protože se jedná o recept  bazální , vyvstává  opět otázka kvality vstupních surovin  –  ke kterým se proto trochu více rozepíšu (dovolím si i malou reklamu oblíbeným produktům). Normálně bych řekla: neseženete fetu  – nahraďte ji balkánským sýrem. Tady to ale neřeknu. Dejte si práci s ulovením fety, nechte si zajít chuť na aktuálně populární " tik tok pastu " ( třebaže je opravdu chutná  –  vyzkoušeno) , a zkuste tento salát, který obsahuje navíc luštěninu. Není to vůbec špatná cesta ani k prvnímu seznámení s cizrnou . Fetu mívají za dobrou cenu v rámci  řeckého týdnu v  Lidlu, špatná není ani ta od značky President na Rohlíku. S cizrnou si naopak není třeba příliš lámat hlavu; pokud ale mohu trochu lobbovat za udržitelnost, v Lidlu mají za příznivou cenu cizrnu ve skle...

Takzvaná hyperrealistická :). Vzpomínka na jaro (fotka z našeho balkonového posezení), kdy jsem jednoho krásného dne narychlo rozhodla, že k obědu bude experiment – sekaná ze sójového masa podle receptu z facebookové skupiny "Veganská DIY kuchařka". Když jsem svůj profil na Facebooku rušila, strategicky jsem zálohovala uložené recepty od tamějších kreativců, z nichž některé se jevily jako úplné poklady... A nyní jsem měla zjistit, že jimi opravdu jsou. Tahle sekaná vyšla výborně – jak jsem předpokládala, pohanka vytvořila v mletém "mase" ze sóji odlehčující ostrůvky (ano, někteří odlehčují klasickou sekanou částečným nahrazením zvířecího masa masem sójovým, já odlehčuji sójové maso pohankou :)) s odlišnou strukturou. Celkový dojem byl velice podobný běžné sekané, tedy "hyperrealistický" – jak byl ostatně recept na Facebooku sebevědomě, a vůbec ne přehnaně, označen. A v neposlední řadě to celé překvapivě dobře drželo pohromadě . na 4 porce si nachystáme: 1 ...

Tento "provařený" recept (literally!) původně z Nové biokuchařky Hanky Zemanové sice není třeba představovat, vzhledem k tomu, že i u nás si našel své pevné místo, tu ovšem nemůže chybět. Je jednoduchý, chutný, zdravý a výživný, dostupný, levný, variabilní... mám pokračovat, nebo už jste přesvědčeni ho taky zkusit? na 4 porce: 300 g sušené cizrny kousek (cca 5 cm)  mořské řasy (raději než wakame používám kombu   –  tolik se nerozvaří do celého obsahu hrnce, zůstane vcelku a snadno se nechá po uvaření vypreparovat); nebo trocha bylinek s protinadýmavým účinkem (majoránka, saturejka,...) 1 a 1/2 lžíce sezamového oleje (myslím, že právě tady jsem se ho naučila používat a používám ho ráda doteď; kdo použít nemůže nebo nechce, hodí se i řepkový, dobrá byla Manka máslová, bohužel jsem ji už dlouho nikde nepotkala) 2 cibule mořská sůl  –  cca 3/4 lžičky 1 lžíce sladké papriky cca 600-700 ml vývaru z vaření cizrny (nebo horké vody) 1 velký pórek 100...

Dnešním doporučením rozumějte věc tak jednoduchou, že si ji netroufám nazývat receptem. V IKEA jsem si záhy po jejich uvedení oblíbila místní zeleninové kuličky, které se dají pořídit i domů. Tam jsem je většinou používala jako takový nouzový večeřový junk food , podávaný s hranolkama (a kečupem) à la "vše z mrazáku". Když ale přišla nouze ještě větší (téma navýsost aktuální; třebaže v tomto kontextu to bylo myšleno spíše ve smyslu nedostatku času a mentálních kapacit než nedostatku čerstvých potravin), vytáhla jsem je i k obědu, rozhodnutá připravit je sofistikovaněji, na způsob podávání v   IKEA s bulgurem  –  a dobře jsem udělala. Tím, že je to z podstaty rychlovka, vznikl čas a prostor pohrát si trochu více s   přípravou přílohy , než jen uvařit a maximálně doplnit kupovanou omáčkou (ne že bych těmto produktům holdovala tak jako tak). Navíc je to téma kreativitě poměrně otevřené . Já jsem se inspirovala omáčkou, kterou používám jako základ na pizzu. Pro lep...

Dnes nedělní oběd, jindy třeba večeře, kterou jsem si troufla pohostit už i nejednu vzácnou návštěvu  –  a prošla :). Tento recept obstojí i ve srovnání s klasickým quiche  –  slaným koláčem s náplní ze smetany a vajíček. Však rozmixované tofu se také používá jako "náhražka" tvarohu; a přimíchané pesto jej jen povýší. (Přiznám se ovšem, že s koupí pesta většinou váhám, protože v hlavní roli s těstovinami jej nějak nemusím a zbytek skleničky se mi proto často zkazí. Jako přijatelné řešení mě napadá snad jedině sendvič s mozzarellou a rajčetem.  Má-li kdo námět na jiné důmyslné uplatnění pesta, budu mu vděčná! ) Quiche mám zatím osvědčený s touto náplní (převzato sakumprásk od  Blue vegan pig ), ale dá se určitě vyzkoušet třeba s cibulí a houbami, s paprikou,... Budu-li v   budoucnu dělat nějaké experimenty, určitě je sem doplním. Kromě tohoto receptu na koláčové těsto mám ve sbírce i jiný, neveganský (s   máslem), který volím v   komb...

Přestože si tu proti své vůli zvolna pěstuji nálepku přeborníka na sójové maso a bude se mi čím dál hůř vysvětlovat, že jím opravdu nejsem, musím se podělit o jídlo, které si chystám většinou u rodiny, když je k obědu zelí a knedlík standardně s kachnou / králíkem / vepříkem / ... Zálibu v tradiční české trojkombinaci jsem v sobě odhalila až v pokročilejším věku postupným ochutnáním luxusního zelí, které se připravuje v Brodě Uherském, a experimenty s vegetariánskými výpečky (značka: "bez vláken a tlustého"). Zatímco zelí jsem se zatím sterilovat nenaučila, tak co se druhého jmenovaného týká, mám mezi vyzkoušenými recepty uložených hned několik variací, lišících se základní surovinou ( sójové maso / sójové maso s tofu / seitan / tempeh ). Časem jsem si vyextrahovala základní postup a přizpůsobila jej surovinám dostupným v každé domácnosti. Skutečnost, že toho většinu dávám "by očko" (slovy mé někdejší angličtinářky na gymplu), je u mne jasnou zárukou kvality....

Tuto jednoduchou, krémovou omáčku z dostupných surovin dělávám poměrně často: většinu "dochucovadel" dávám od oka a dá se variovat různými přílohami , jen je na ni potřeba výkonný mixér. Receptů na podobné "smetanové" omáčky z kešu oříšků visí na internetu hromada. Já ve své, dá se říci základní verzi, vycházela z reklamního videa  k mixéru. Jinde se často  přidává lahůdkové droždí , hotový pokrm se ještě sype rostlinným parmazánem ,... Nic z toho (co navíc chápu jako pro běžného kuchtíka zátěž), ale není zapotřebí  –  dovolím si říct, že na této jednoduché variantě není moc co vylepšit. Obměnu by mohla představovat výměna hub za brokolici  (za cenu jistého zneatraktivnění pro masožravé typy), případně snad přidání té trochy česneku. na 3 porce: 100 g kešu oříšků 1 lžička sypkého zeleninového bujónu (nebo cca 1 dcl teplého zeleninového vývaru) 3 lžíce oleje - olivový / kokosový bez vůně / ... 1 cibule cca 300 g žampionů koriandr římský kmín ...