Špenátový závin.
Koncept "vezmi listové těsto, nacpi do něj, co tě napadne, a upeč (UPEČ ... ne uteč!)", je záležitost profláknutá, v tomto případě nicméně sympaticky vyladěná směrem k řecké kuchyni. Čestné místo jí tu patří mimo jiné proto, že se jedná o recept, který mám od b (= mojí milované babičky; a ta zase od Čiriny, tedy z jedné z jejích kuchařek; a abych byla zcela přesná, Čirina uvádí, že recept získala od manželky řeckého velvyslance). Recept bych chtěla věnovat všem prarodičům, s nimiž se v téhle smutné době nemůžeme setkávat. Jedná se sice o takové spíš párty jídlo, my si ho ale občas uděláme pro radost i jen tak k obědu, nebo k nějaké slavnostnější večeři. Za ty roky je to u nás už opravdu klasika. Pokud jde o mě, milovníkem špenátu jsem byla už roky předtím, než jsem přestala jíst maso, tento závin ale vyžaduje i můj drahý, což u zelených potravin, jako jsou saláty, brokolice nebo právě špenát, obzvlášť potěší. Dokonce zde toleruje i kopr (na který já nicméně opět nedám dopust...