O mně

...aneb něco na úvod a na vysvětlenou.

Protože nerada chodím okolo horké kaše (raději ji sním, ha ha) a protože by mi přišla škoda nezveřejnit tu v plné parádě profilovou fotku, která výmluvně ilustruje motto v záhlaví stránek, představuji se v celé své někdejší kráse včetně přiznání situace, za níž snímek vznikl: Evička nadrobila na zem rohlík Rečkovi, a když Reček otálel, rozhodla se, že je rohlíku škoda, a vzala to na sebe. (Ve své přirozené skromnosti už ale zjevně nebyla příliš potěšena, když byla tato oběť zvěčněna.)

O tom, že mám v genech odjakživa zakódovánu lásku k jídlu, respektive k jeho konzumaci, tedy není pochyb. Krom toho ovšem také ráda píšu, ještě raději peču a vařím a úplně nejraději jsem, když tím můžu někomu pomoci či prospět. A tak jsem se s tím rozhodla něco udělat.

Popravdě řečeno, měla jsem už málem namířeno do IKEA pro nové nádobí a v sobě odhodlání k realizaci roky zvažované koupě zrcadlovky, když jsem si uvědomila, že nic z toho není, alespoň v tuto chvíli, potřeba, protože nemám tradiční bloggerské ambice a necílím primárně, se vší úctou, na bezejmennou masu. Hlavním motorem tohoto počínání jste pro mne (krom ukojení vlastního ega vlastní vášně) vy – mí přátelé a rodina, a základem tu bude obsah, nikoli foodstyling.

Někteří z vás totiž vědí, že mám jeden sen, respektive jeden velký, ne zcela zřetelný snový oblak: založení vlastního "žravého" podniku, ať už by to byl catering, krabičky, hladové okno nebo hospoda, v níž bych opilcům po pátém pivu servírovala chleba s falešnou škvarkovkou a pouštěla vypalovačky 80. let minulého století.

Co už ale často nevíte je: jak se běžně krmím, čím mě pohostit, anebo třeba které prvky mého "extrémního", totiž vegetariánského životního stylu byste mohli zakomponovat do toho svého, konformního. A hlavně pro ty z vás, kdo nevědí a mají chuť to zjistit, bych sem ráda přispívala svými, stejně jako převzatými a uzpůsobenými recepty, řečmi a radami.

Pokud jde o multimediální vsuvku na konci každého příspěvku, vzhledem k tomu, že hudba je mojí další vášní, hudbou žiji a s hudbou samozřejmě nezřídka i vařím, nesmí chybět ani tady. (Martin Škoda nejsem, ale snažím se.)

Zbývá osvětlit podtitul: mou primární motivací k bezmasé stravě byla totiž ochrana životního prostředí (proto "s láskou k planetě"), záhy jsem však zjistila, že další benefity takového počínání jsou etického charakteru, s ohledem na způsob nakládání se zvířaty ve velkochovech (proto "k tvorstvu"), a také zdravotní (proto "k sobě samému.").

Závěrem tedy: kdokoli mé krmítko navštívíte, nebo na něm dokonce zdomácníte, budete tu srdečně vítán. (Jen ta semínka a drobky si po sobě, prosím vás pěkně, každý uklízíme.)