Co se upeklo u Evky v kuchyni

...aneb nejlepší ranní vyprošťovák. S jarem se mi do jídelníčku pomalu přirozeně vracejí smoothies, a tak nějak jsem si vzpomněla i na toto. Možná si je někdy udělám "jen tak".  Toto neobvyklé smoothie (běžně si pod tím pojmem představím něco s banánovým základem a s "listím", nikoli s kakaem) je u mne totiž zejména léty prověřenou součástí rán opilcových. Je tekuté (na pevnou stravu si člověk může obvykle nechat zajít chuť,  když jsem v dotyčném stavu, potřebuji pouze nakopnout a nějaké pocity hladu jdou absolutně kolem mne;  a krom toho je třeba dotankovat vodu), je studené, a je výrazné (nic přirozeně jemných chutí za dané situace nepochodí). Přitom je plné zdravých a kvalitních surovin a není uměle doslazované . A na rozdíl od onoho klasického smoothie člověku opravdu podrží. ;-) Zdroj:  http://bulsit.cz/mcdonalds-podrzi .  Pozn. red.: Oni sice tvrdí, že je to fotomontáž, ale já bych přísahala, že jsem to před nějakou dobou potkala v ulicích Brna.

Dnešním doporučením rozumějte věc tak jednoduchou, že si ji netroufám nazývat receptem. V IKEA jsem si záhy po jejich uvedení oblíbila místní zeleninové kuličky, které se dají pořídit i domů. Tam jsem je většinou používala jako takový nouzový večeřový junk food , podávaný s hranolkama (a kečupem) à la "vše z mrazáku". Když ale přišla nouze ještě větší (téma navýsost aktuální; třebaže v tomto kontextu to bylo myšleno spíše ve smyslu nedostatku času a mentálních kapacit než nedostatku čerstvých potravin), vytáhla jsem je i k obědu, rozhodnutá připravit je sofistikovaněji, na způsob podávání v   IKEA s bulgurem  –  a dobře jsem udělala. Tím, že je to z podstaty rychlovka, vznikl čas a prostor pohrát si trochu více s   přípravou přílohy , než jen uvařit a maximálně doplnit kupovanou omáčkou (ne že bych těmto produktům holdovala tak jako tak). Navíc je to téma kreativitě poměrně otevřené . Já jsem se inspirovala omáčkou, kterou používám jako základ na pizzu. Pro lepší efekt

Dnes nedělní oběd, jindy třeba večeře, kterou jsem si troufla pohostit už i nejednu vzácnou návštěvu  –  a prošla :). Tento recept obstojí i ve srovnání s klasickým quiche  –  slaným koláčem s náplní ze smetany a vajíček. Však rozmixované tofu se také používá jako "náhražka" tvarohu; a přimíchané pesto jej jen povýší. (Přiznám se ovšem, že s koupí pesta většinou váhám, protože v hlavní roli s těstovinami jej nějak nemusím a zbytek skleničky se mi proto často zkazí. Jako přijatelné řešení mě napadá snad jedině sendvič s mozzarellou a rajčetem.  Má-li kdo námět na jiné důmyslné uplatnění pesta, budu mu vděčná! ) Quiche mám zatím osvědčený s touto náplní (převzato sakumprásk od  Blue vegan pig ), ale dá se určitě vyzkoušet třeba s cibulí a houbami, s paprikou,... Budu-li v   budoucnu dělat nějaké experimenty, určitě je sem doplním. Kromě tohoto receptu na koláčové těsto mám ve sbírce i jiný, neveganský (s   máslem), který volím v   kombinaci s   tradiční živočišnou nápl

Toto jídlo se mi extrémně nedařilo nafotit, nicméně s ohledem na to, jak extrémně je podle mě dobré, jsem se musela přemoci a článek, který jsem od konce minulého roku sušila v rozepsaném stavu a mezitím recept několikrát uvařila, dokončit a zveřejnit. Řekla bych dokonce, že by si zasluhovalo titul " jídelní objev 2019  –   aneb ovesná kaše se dá připravit i naslano, a chutně" ...A sice zapečením, na způsob nákypu. Perfektní večeře. Recept jsem našla na obalu vloček (v on-line podobě zde ) a jen minimálně jsem si jej přizpůsobila. Možná to tak dle soupisu surovin úplně nevypadá, ale kaše je hotová raz dva. Zvládám to dokonce i po příchodu z práce v už lehce hladovém stavu (kdo mě zná, toto ocení)  –  ta chvíle mi za prohřátý žaludek a pocit plnosti, ale nepřesycenosti stojí. Je to jídlo v podstatě bezlepkové (nedovolím si uvést plně bezlepkové, neb pro celiaky by běžné ovesné vločky problém znamenat mohly; pro běžného strávníka jsou ale přirozeně téměř bezlepkové vločk

Nedělní snídaně... Inspirace ze Zdravě jíst . Má oblíbená variace na jáhlovou kaši  –  dělám ji buďto klasicky staročesky s rozinkami, medem a ořechy, nebo právě v této "moderní" variaci. Jáhly mám ráda, kaše je pro mě ale spíše ozvláštněním běžné zimní snídaně ve formě kaše ovesné. Kdybych měla hodnotit, jak taková snídaně zasytí, "nakopne", tak ovesná kupodivu stále vede. na 1 porci: 60 g jáhel  –  vyplatí se hledat ty v biokvalitě 1 lžička slunečnicových semínek 180 ml rostlinného mléka + 150 ml vody špetka soli 1 lžička medu ( volitelně) hrst vlašských ořechů 1 čtvereček vysokoprocentní hořké čokolády maliny Jáhly v cedníku několikrát spařím vroucí vodou ( u těch v biokvalitě je možné tento krok vynechat ), zaliji mlékem a vodou, přidám semínka, sůl a vařím do zhoustnutí 15-20 minut. (Míchat se snažím co nejméně, nebo alespoň jen na povrchu , kde se může tvořit mléčný škraloup, respektujíc kdesi vyčtené a nejspíš platné pravidlo, že jakmile začneme mí