Placičky z quinoy.

Následuji teď instinkt a poruším nepsanou zásadu, zveřejňovat jen opakovaným vařením odzkoušené anebo více strávníky oceněné recepty. Tyto placičky se povedly ve stanoveném poměru surovin napoprvé a za mne tak výborně, že je musím hned sdílet.

Líbí se mi, že kromě quinoy tu nejsou žádné na běžné české poměry netradiční suroviny, takže stačí podniknout jediný "riskantní" krok, a sice zakoupit sáček této bezlepkové pseudoobiloviny, která bývá často řazena mezi tzv. superpotraviny. Horší zprávou je, že quinoa není z nejlevnějších, tou lepší, že ji nabízejí i supermarkety (popaměti tipuji, že Billa i Albert).

Díky množství bílkovin je vhodná pro sportovce, ideální pro sportovce-vegany. Z vysokého obsahu všech možných živin bych vypíchla třeba železo, jehož nepatrný deficit mi byl diagnostikován po několika letech na vegetariánské stravě. Jeho nedostatkem nicméně trpí větší než malá část lidstva s rozličnými stravovacími návyky (převážně ženy).

Mým prvním pokusem s quinoou byla sladká úprava – snídaňová kaše. Ta se ovšem, třebaže nebyla špatná, mezi "stálý repertoár" nezařadila, stejně jako jiný, na přípravu složitější slaný recept. Quinoa tedy čekala na další šanci, která nastala, když jsem našla inspiraci na blogu Moje barevná kuchyně.

Podobné placičky s vejcem a sýrem, kde je však základem zelenina, si dělávám, když jsem u rodiny a musím vymyslet nějakou "náhražku" za maso k příloze. Tady je už příloha v placičkách obsažena, takže je to super věc jak k večeři – když se člověk po celém dni vrátí znaven domů, stačí zbylé placičky přihřát a eventuálně přidat čerstvou zeleninu (...natáhnout se do postele a v polosedu-pololehu jako staří Řekové konzumovat) – tak třeba na cesty.

na 18 placiček / asi 3 porce:

• 130 g quinoy (150 ml) + cca 375 ml vody
• 80 g strouhaného sýra ementálského typu (super je, už nahrubo nastrouhaný, ementál z Lidlu)
• 2 větší jarní cibulky
• 1 kapie
• 1 stroužek česneku
• 3 vejce
• cca lžíce sójové omáčky
• troška soli
• čerstvě mletý pepř
• špetka chilli
• na smažení: přepuštěné máslo ghí (dohromady tak 1 vrchovatá lžíce)

Pro rychlou přípravu je zásadní načasování – je dobré uvařit si quinou den předem. Nejprve ji na 5-10 minut namočím do studené vody (kvůli odstranění možné hořkosti se neproplachuje vroucí vodou jako třeba jáhly, ale naopak namáčí do studené). Sliji a vařím v 2,5 násobném množství vody mírným varem, dokud se voda nevyvaří (asi 15 minut). Nechám chvíli dojít pod pokličkou, pak vychladnout a i s hrncem uložím do lednice.

Pak už to jde ráz na ráz: k vychladlé quinoi přidám sýr, nadrobno nakrájenou zeleninu, prolisovaný česnek, sójovou omáčku, chilli, pepř a sůl, promíchám, ochutnám, dokořením a vmíchám vejce.

Na pánvi rozehřeji ghí, pomocí lžíce tvaruji placičky a smažím je z obou stran dozlatova.

Z talíře mizí dřív, než se stihne dosmažit další várka.

Hudební okénko

Nevýchovné doporučení pro starší 18-ti let: nejlepší je tento videoklip za přinejmenším lehce změněného stavu vědomí.