Zapečená brokolice se sýrem.

Zveřejňování věcí toliko bazálních jsem neměla původně v plánu, ale něco tomu chtělo, že se mi včera podařily obstojné fotky mé oblíbené jednoduché a rychlé zeleninové večeře, tak ji tu máte. Alespoň se mohu více rozepsat k základním postupům a surovinám, protože, jak víme, obecně čím jednodušší věc, tím více záleží na vstupech a provedení.

na 2 porce:

1 brokolice
100-120 g sýra (používám goudu nebo sýr uzený)
cca 1 a 1/2 lžíce másla (někdy používám přepuštěné máslo ghí)
sůl
čerstvě mletý pepř
sezamová semínka

Brokolici pokrájím na kousky (já je mám raději větší, rustikálnější :)), vhodím do vroucí osolené vody (vše v uvedeném pořadí, tzn. že voda se solí až když zavře – opačný postup údajně nedělá dobře hrncům; a zelenina rostoucí nad zemí – jako brokolice – se do hrnce přidává až v tomto bodě – naopak plody, které je nutno vydolovat z hlíny – brambory, řepu atd., přivádíme k varu ve studené vodě) a krátce povařím (bude se ještě péct, 2-3 minutky jí teď stačí). V cedníku zchladím studenou vodou, aby se zastavil var a brokolice si uchovala krásně zelenou barvu. Nechám okapat.

Zapékací misku vymažu trochou másla, vložím brokolici, osolím (nebudu se opakovat, ale sůl používám zásadně růžovou himalájskou, popřípadě mořskou – obě jsou bohatší na minerální látky, a pro mě vůbec méně odpudivé než ta klasická stolní; k častým dotazům :) – "solivost" je srovnatelná, cena o něco málo vyšší, cca 40 Kč/kg – což vaše peněženka nijak zásadně nepocítí, samozřejmě pokud se nechystáte péct pstruha v solné krustě), posypu nastrouhaným sýrem, pokladu zbytkem másla na plátky, opepřím. Sama si to celé, stejně jako jiná jídla, občas ještě sypu semínky sezamu, nejsou nijak výrazná a přesto dodají jídlu další výživovou i dekorační hodnotu.

Zapeču v troubě vyhřáté na 180°C asi 10-15 minut, dokud sýr trochu nezezlátne.

Podávám samotné, případně s nějakou bonusovou bílkovinou či zeleninou. Na fotografii níže je tzv. kukuřízek, který jsem už potřebovala zpracovat, pouze osmažený na způsob "přírodňáku" na kapce oleje. Je to poměrně dosti věrohodná a chutná náhrada masa z kuřecích prsou do jídel tohoto typu (pravda, trochu nákladnější, jedno balení se třemi těmito medailonky přijde na 50 Kč).

Z dalšího mne jako vhodný doplněk a večeřová rychlovka napadají výborné cizrnové / římské placičky, které se dostanou koupit ve formě prášku (pouze cizrna a koření) podobného bramborovému těstu, k němuž se jen přidá voda nebo mléko, případně i vejce, a smaží se obdobně na lehce vymaštěné pánvi.

Brokolici (například v těstovinách, tu v trojobalu teď zrovna na mysli nemám) jsem milovala co pamatuji (zase tak dlouhá historie to není, protože doma, natož ve školní jídelně, se snad nikdy nepřipravovala), takže tato čistá verze, kterou jsem si poprvé dala v jedné brněnské restauraci a od té doby si ji často dělám doma, mě hned nadchla. Co ale vím, tak některým jedincům, převážně mužského pohlaví, musí být dávkována s rozmyslem a toto by mohla být, minimálně napoprvé, smrtelná dávka, takže na to pozor.

Dodávám ještě, že se mi tentokrát podařilo zakoupit v akci za rozumnou cenu brokolici v bio kvalitě a, ač bych nerada křivě obvinila všechny bio brokolice světa, nebyla tak dobrá, jako ta konvenční, zdála se mi tužší, a nikoli vinou krátkého vaření. Takže bez výčitek vložte do košíku jakýkoli sympatický zelený kus a peníze raději přihoďte na kvalitní, třeba i bio, sýr, což se na jídle projeví zaručeně pozitivně. (Margit Slimáková doporučuje upřednostňovat bio kvalitu u těchto nejvíce chemicky ošetřovaných druhů ovoce a zeleniny – mezi něž se brokolice neřadí: jablka, papriky, celer, okurky, hrozny, brambory, špenát a jahody.)

Hudební okénko