Banánovo-avokádová kaše.

Jiná skvělá, zdravá a chutná snídaně, která zasytí na celé dopoledne. :)

Z hlediska surovin to na naše podnebné pásmo zrovna chvalitebné není, ale občas avokádo jako zdroj zdravých tuků, který mám ráda takto nasladko i naslano, koupím a nestydím se za to. Když se pak náhodou stane, že se doma sejde s banánem, dělávám tuto kaši (druhou půlku zužitkuji zpravidla ještě týž den večer právě naslano – třeba jen tak na plátky na chleba posypané černou solí – to sice nezní, ale je to něco!, doporučuji zkusit).

Kdybych tedy chtěla lpět na přesnosti, nazvala bych to spíše pudinkem, kterému se to konzistencí blíží, ale protože jde jednoznačně o snídaňovou záležitost, přijde mi označení "kaše" namístě.

na 1 porci:

1 větší, zralejší banán
1/2 avokáda
hrst kešu oříšků
lžíce lněných semínek
lžíce kakaa
cca 150 ml rostlinného mléka (ideálně kokosové, já většinou používám sójové)
případně něco na doslazení (datlový sirup, javorový sirup, med)
skořice
něco dalšího na posyp (lupínky, müsli nebo pro "luxusní" variantu kakaové boby)

V mixéru nadrtím lněná semínka, poté přidám oříšky a taktéž rozmixuji na prach.

Z oloupaného banánu si odkrojím pár koleček na ozdobu kaše, zbytek stačí nalámat na větší kusy, které přihodím do mixéru. Obdobně naložím s avokádem. Dále do mixéru přidám kakao (dnes jsem ho měla jen zbytek, necelou lžíci, proto je kaše na fotkách tak světlá; s kakaem se nevyplatí šetřit! :) ), přiliji mléko (po rysku malé nádobky Nutribulletu, nebo prostě od oka) a rozmixuji v hustší (anebo taky řidší, záleží na chuti), hladký krém.

V této fázi je vhodné ochutnat a případně dosladit – třeba datlovým nebo javorovým sirupem (záleží, jak zralý banán zrovna mám, ale já osobně to většinou nepotřebuji). O agávovém sirupu, doporučeném ve videu, je už docela dobře známo, že to není výživově žádný velký hit, takže ten už nekupuji; je-li třeba dosladit tak, aby se to co nejméně poznalo na chuti a barvě jídla – což bylo benefitem agávového sirupu – používám sirup rýžový. V tomto případě se ale právě "schovají", resp. chuť kaše pozitivně podpoří shora uvedené výraznější sirupy, tak proč toho nevyužít. Kdo nemá doma nic z toho: med funguje také dobře.

Na misce kaši dokončím za pomoci koleček banánu, skořice a něčeho dalšího, ideálně křupavého. Momentálně se pomalu zbavuji pohankových lupínků, které mě jinak zrovna neoslovily, ale alespoň jsem měla kaši komplet bezlepkovou. Stejně jako jakékoli zapékané müsli, nejlépe domácí, si na ní dovedu představit drcené kakaové boby (k dostání ve zdravé výživě).

Stejně jako autorka receptu používám Nutribullet. A to na všechno mixování (výjimečně na polévku vytáhnu tyčový mixér). Dovedu si sice představit výkonnější stroj například na výrobu ořechových másel, ale jinak slouží, na ten poměr cena/výkon, opravdu statečně.

Monice jsem pak reklamu na tento přístroj ochotna odpustit nejen proto, že reklama (příliš) nelže, ale také díky tomu, že ji znám (ano, dokonce i já) už věky z Loskutáka a hlavně jako autorku stejně výborných, ale poněkud kaloricky vydatnějších receptů. Monika upgradovala (jaký to byl šok, když jsem před časem náhodou zjistila, že z mnou kdysi oblíbeného "masového" blogu je veganský!), ale zůstal jí díky Bohu nadhled, smysl pro úspornost a dobré nápady. Proto Monice fandím, je super!

Hudební okénko

No nejsou pořád super – taky?!