Mrkvánky.

Myslím, že mrkvánky zná i řada lidí zdravou výživou nedotčených, jedná se o tradiční cukroví našich babiček. Krom toho, jak dobře chutnají, představují i způsob, jak do sebe naprosto nenásilnou formou dostat trochu zeleniny :) (Ne, že by to byl můj problém!) Mrkev by mimochodem měla být prospěšnější (betakaroten se lépe vstřebává) právě ve stavu tepelně upraveném. Mohou posloužit jako super svačina na cesty. A podle mnohých ohlasů na webu je mají moc rády děti.

Těsto na mrkvánky je jednoduché, de facto z pouhých tří surovin (malá úlitba za to, že vyžaduje jistou přípravu předem a že se s ním člověk musí vyvalovat, vykrajovat a plnit).

Neobsahuje cukr – a pozor: ani žádné alternativní sladidlo, veškerou sladkost zajistí náplň. Osobně mi to tak maximálně vyhovuje, ale je samozřejmě možné těsto dosladit, zvlášť, je-li náplň méně sladká než výborná domácí hrušková povidla našich rodičů. Povidla jsou samozřejmě klasika, je ale stejně dobře možné plnit je mákem, makovými povidly, meruňkovou marmeládou,... navzdory mé náklonnosti k máku u nás ale právě hrušková povidla jednoznačně vedou! (Nejspíš proto, že jsou vařená s láskou.)

Mrkev se do těsta zpravidla dodává najemno nastrouhaná. V této variantě je v něm rozmixovaná, a tím jak méně nápadná, tak barvu propůjčující, a možná i více plošně sladivá. Je to peckový vynález! Druhým vynálezem je tu pak použití kokosového oleje namísto másla či margarínu. (Věříme prospěšnosti kokosového oleje! Amen!)

na asi 28 kusů mrkvánků potřebujeme:

125 g kokosového oleje (možnou výzvou pro některé z příštích pečení je mi jeho záměna za přepuštěné máslo ghí, která se na chuti jistě projeví...)

125 g mrkve

250 g špaldové mouky – dávám 150 g hladké bílé a 100 g špaldové celozrnné; vyzkoušela bych bez váhání i žitnou, vůči nezřídka doporučované pohankové už bych ale byla malinko skeptická
1/2 balení prášku do pečiva – dávám 1 lžíci vinného kamene

špetka soli

volitelně: někde se doporučuje vanilka, já bych do těsta klidně zkusila přidat trochu skořice

na náplň:
švestková nebo hrušková povidla, do kterých je možné přidat trochu rumu;
mletý mák svařený s trochou cukru v rostlinném mléce (možno ještě smíchaný s povidly);
meruňková nebo jiná marmeláda (kterou je možné smíchat s mletými ořechy – možná, že pak ani nebude tak "divoká")

trocha moučkového cukru na poprášení/obalení

Na okně či u topení nechám předem lehce roztopit kokosový olej (taje při 20°C). Přidám oškrábanou a na kolečka pokrájenou mrkev a dohladka rozmixuji. Přimíchám mouky se solí a práškem do pečiva (vanilkou, skořici) a vypracuji těsto.

Těsto nechám v lednici ve folii alespoň půl hodiny odležet. Delší odpočinek mu neuškodí, jen je pak potřeba je znovu rukou propracovat, aby se dalo rozválet.

No a poté už nastoupí na scénu to super udělátko na výrobu taštiček, které jsem si konečně pořídila... Je ale samozřejmě možné vykrajovat hezky klasicky skleničkou, přehýbat napůl a okraje přitlačovat vidličkou. Případně tvořit šátečky, bochánky, trubičky, UFA (...zove se tak množné číslo od UFO?),... Takže takřka jakýkoli tvar člověka napadne. Jen je dobré myslet na to, že je-li tento útvar částečně otevřený, pak marmeláda, na rozdíl od povidel, ráda vytéká.

Pečou se pak na plechu vystlaném pečícím papírem do zezlátnutí – v horkovzdušné troubě to dělá asi 10-15 minut na 160°C.

Správně (skoro by se mi to chtělo napsat do uvozovek) se ještě horké celé obalují v cukru, jako vanilkové rohlíčky. Já je podle nálady jen zlehka poprašuji moučkovým třtinovým cukrem, spíš ani to ne.

S mrkvánky se samozřejmě dá experimentovat ještě více, ale plnění tvarohem nebo výměna mrkve za petržel je na mě osobně už příliš velká "exotika".

P. S.: Musím říct, že sepsat tento recept pro mě byl trochu porod. Snad proto, jak jsou mrkvánky jednoduché a notoricky známé, se člověku nechce nějak patlat ani s tím popisem (anebo to bude tím, že se mi nepodařily lépe a hezčeji nafotit?!). Přitom ony by si zasloužily podstatně důstojnější oslavný text! Tak ať žijí mrkvánky.

Hudební okénko

Tohle mě před pár dny bez varování hodilo do doby o víc jak deset let zpátky. Zhudebněná poezie... dnes ještě úžasnější než tehdy.