15 tipů na teplé večeře či jednoduché rychloobědy.

Během jarní koronakrize jsem se stala tak trochu nuceným přeborníkem na jednoduché teplé rychloobědy, rozuměj: jídla, která stihnu na home office, maximálně s lehkou předpřípravou, uvařit, a někdy i sníst (ne-li, ujídám pak u počítače) během běžné obědové pauzy, tj. za 30 minut. Ne vždy se chtělo vařit večer... a většinou se nechtělo odbývat chlebem.

Nyní, když jsem se doma ocitla znovu, zjišťuji, že stejně jak rychle jsem tuto superschopnost nabyla, tak rychle jsem ji zase pozbyla; zrekapituluji si zde proto pro teď i pro časy budoucí teplá jídla, která mám ve svém "zlatém fondu".

Nebudu se tu příliš rozepisovat, neb jde především o rychlou inspiraci; těm zajímavějším z receptů věnuji časem, pokud se tak už nestalo, vlastní příspěvek.

Tip č. 1: Těstoviny s cottage/tvarohem, mákem a malinami.

Začnu sladkými obědy  těm já příliš nefandím, tak jen ať jsou tu "na raně" a dostanou se taky někdy ke slovu. :-)

V prvním případě se jedná o vytuněnější a zdravější verzi flíčků, které všichni známe ze školních jídelen. Doporučuji použít cottage; maliny stačí vytáhnout předem z mrazáku a nechat povolit. Je-li třeba, pokapeme medem. Inspirace odsud.

Tip č. 2: Jáhlová kaše s rozinkami, vlašskými ořechy a medem / se sušenými švestkami a kokosem.

Jedna klasická staročeská kombinace a jedna trochu exotičtější. Absolutní záchranný tip – jáhly, rozinky a vlašské ořechy obývají mou spíž trvale, většinou i sušené švestky a kokos. Jediným potenciálním kamenem úrazu je rostlinné mléko – chceme-li plnější chuť a lepší výživové hodnoty, než kdybychom jáhly vařili jen ve vodě. 

Je samozřejmě možné uvařit si jakoukoli sladkou kaši; já volím jáhly, protože je mám ráda a k snídani si je z časových a "lenostních" důvodů moc často nedopřávám.

Tip č. 3: IKEA kuličky.

Vím, že už to tu bylo. Ale já je mám vážně moc ráda, je to rychlé a taky je to skoro jediný zástupce luštěnin v tomto soupisu (cizrna). Třeba s tou brkaší  dá se to určitě zvládnout, když hlavní část jídla je už hotová. Ale klidně s hranolkami do trouby, nebo s bulgurem a nějakou omáčkou.

Tip č. 4: Špagety aglio olio.

Recept s doporučeními coming soon. ;-) Dlouho jsem se této bazální receptuře vyhýbala v domnění, že to nemůže být dobré, než jsem to jednou v menze riskla a následně si je začala dělat i doma. Parmazán (Gran Moravia!) sice není součástí tradičního receptu, za mě ale rozhodně nevynechávat. Update 19.4.2021: recept zde.

Tip č. 5: Tvarůžky na pánvi.

Nová inspirace z kuchařky plné tvarůžkových receptů (Luboš Švehelka, Kouzelný tvarůžek aneb Kuchařka neobvyklé vůně, Paseka 2005). Skutečná bleskovka. Kdo má tak jako já rád tvarůžky na všechny způsoby (za měřítko otrlosti se dá považovat loštická tvarůžková zmrzlina  výborná!) tak jen na oleji osmahne cibuli, ztlumí plamen na minimum a nechá rozpustit balení (100 g) tvarůžků. Zapráší paprikou, a chybět nesmí ani drcený kmín. Stačí na to malá pánvička a nabírat přímo z ní vařečkou nebo chlebem... ano, trochu prasárnička.

Tip č. 6: Tortilly "s čímkoli".

Do tortill se dá, jak známo, zabalit "cokoli". Ve známé brněnské panerii jsem si občas s sebou do práce kupovala chutnou, třebaže nechutně předraženou tortillu jen se zeleninou (rajčata, okurka, salát, černé olivy) a balkánským sýrem. Určitě je tedy možné využít (1) nejrůznější druhy sýra doplněné zeleninou, (2) hummus a zeleninu, dobrý je (3) tempeh v kombinaci s fazolemi (a čedarem), (4) robi maso, napadá mě (5) osmahnutý kukuřízek,... A je možné zapracovat třeba i zbytek rýže. Zapečené v panini grilu je to lepší, ale dá se to samozřejmě jíst i jen tak.

Tip č. 7: Rýžové nudle s tofu.

U nudlí na čínský způsob je dobré vyjít z kvalitních základních surovin jako je sezamový olej, sezamová semínka a sójová omáčka (moře sójové omáčky!). Tofu je možno použít jak uzené, tak různě marinované; ze zeleniny ráda dávám cibuli na měsíčky, brokolici (která se dá předvařit spolu s nudlemi), kapii, mrkev na nudličky (vytvořené za pomoci škrabky), žampiony nebo sušená rajčata. 

Většinou je to jídlo typu "co dům dal"; čím více druhů zeleniny, tím lépe. Tentokrát jsem třeba přihodila zbytek kukuřice  no a, že to není zrovna typicky čínské, zachránila jsem ji, a to se počítá. :-) Všechno postupně naházet do woku, zalít sójovkou, úplně nakonec vmíchat nudle a společně prohřát (nudle, které používám já, stačí předtím jen nechat chvíli odstát ve vroucí, resp. horké vodě).

Tip č. 8: Zapečená ovesná kaše naslano.

Recept již na blogu  zde. Tento pokrm je příjemným zpestřením jídelníčku. Je třeba mít po ruce sojakrém, ricottu nebo něco konzistenčně podobného.

Tip č. 9: Tousty s avokádem a vejcem.

Tento recept se, počítám, objeví i v chystaném příspěvku na téma oblíbených večeří – je to koneckonců jedno z mála jídel, ne-li jediné (z nějakého důvodu to mám docela přesně rozškatulkované), které jsem schopná sníst k snídani, k obědu i k večeři (nemyslím teď během jednoho dne  i když... :-)).

Na tousty stačí naplátkovat půlku avokáda, posypat černou solí, na pánev hodit vejce, propíchnout žloutek tak, aby se roztekl a propekl, opepřit a rozdělit nahoru. Doplnit se dále dá plátkem čedaru, salátem,...

Tip č. 10: Kuskus/bulgur/quinoa s rajčaty, zeleninou a sýrem.

Po čínských nudlích další příležitost popustit uzdu kuchařské fantazii, tentokrát na (jiho)evropskou notu.

Svého času jsem si k večeři skoro denně připravovala kuskus s omáčkou z rajčat a oregana s mozzarellou, později, když jsem mu přišla na chuť, se sýrem kozím. Uspokojilo to mé chutě, takže jsem pak nepotřebovala chodit do baru (domácího, ne nočního :-)) a prasit.

Na tento typ jídla se nicméně dá použít lecjaký sýr (z dalších třeba feta, případně běžnější balkánský), dokonce lecjaká obilovina (nejen příbuzný bulgur  klidně třeba quinoa) a také různá zelenina na doplnění. Jako základ ale v každém případě vidím kvalitní čerstvá rajčata.

Na obrázku je celozrnný bulgur s rajčaty, špenátem a olivami, s čerstvým tymiánem a fetou  hotové léto na talíři.

Tip č. 11: Hermelín v alobalu / grilovaný sýr Halloumi.


Sýr, který je hitem chabé vegetariánské nabídky tuzemských restaurací. Nezastírám, že ho miluji od dětství, jak smažený, tak později nakládaný. (Jen je toho na jednoho příliš, když je řekněme na dovolené, stravuje se venku, a nejí pomalu nic jiného.)

Někdo jej připravuje dokonce v mikrovlnce a bez dochucení, to já si ho labužnicky předem naložím do oleje s kořením a peču v troubě zabalený v alobalu. Vždycky je k tomu hromada zeleniny, někdy brambory (na obrázku "ameriky", to je nadstandard, když není úplný spěch), jindy jen pečivo.

Podobným způsobem se dá podávat sýr Halloumi (koupila jsem ho před nějakou dobou v Kauflandu, má neskutečnou trvanlivost a může tak sloužit jako nouzová rezerva v lednici). Ten můj měl bazalkovou příchuť a nejsem-li ohomná, mám z jednoho balení (200 g) dvě porce; sýr stačí nakrájet, potřít olivovým olejem a na pánvi dozlatova ogrilovat.

V opravdovou záchranu se toto jídlo mění hlavně v situacích, kdy spolustolovníci zastávají jiné stravovací přesvědčení a je třeba zpracovat na cizí půdě něco jednoduchého z dostupných surovin.

Tip č. 12: Tofíčka.

Tofíčka jsou život! Recept tu ještě není? Bude... Jinak ale stačí zagooglit, jsou toho plné internety.

Tip č. 13: Tousty plněné sýrem/uzeným tofu (nebo také nasladko).

 
Tohle je oldskůl klasika, na které se nedá už nic vylepšit. Zásadní je použít jak kečup, tak hořčici (připouštějí se nanejvýš experimenty s jejím druhem), a navrch buď nasekanou cibulku nebo kyselou okurku. S uzeným tofu (posypaným černou solí) věru nemají chybu, za mě lepší jak se sýrem. Zeleninová obloha je samozřejmostí, já si ráda dávám plátek salátu zapéct i dovnitř toustu (aneb nemusí křupat, hlavně, když se zelená :-D).

Tousty se dají udělat i nasladko  třeba v české kombinaci ala žemlovka s jablkem, tvarohem a skořicí, nebo v americké s džemem/banánem a burákovým máslem.

Tip č. 14: Míchaná vajíčka / omeleta.

Myslím, že k tomuto není co dodávat. Obojí si dělám ze tří kusů a na obojí máme vychytaný postup od Florentýny (míchačky/omeleta). Ono to totiž překvapivě není jen tak, udělat i něco tak jednoduchého opravdu dobře).

Tip č. 15: Chleba ve vajíčku / v Hrašce.

Poslední tip vychází z momentálního nápadu – vzpomněla jsem si na oblíbenou večeři dětských let, kterou bych dnes už asi na noc jedla spíš výjimečně, ale jako rychlý oběd by stále mohla obstát. "Ovajíčkované chleby" jsem si nejraději mazala sýrem Apetito, s plátkem rajčete navrch, dnes bych spíš preferovala klasický trojboj hořčice-cibule-rajče.

Dobrou chuť, a pevné zdraví.

Hudební okénko

Komentáře