Co se upeklo u Evky v kuchyni

Měla jsem už drahnou dobu záměr sepsat jakýsi "salátový speciál", který by obsahoval mé oblíbené tradiční i netradiční večeřové saláty (rozuměj: saláty, které zasytí), než jsem se k tomu ale dostala, zjistila jsem, že asi nejčastěji stejně opakuji ten , o němž jsem se pod tíhou onoho zjištění rozhodla dnes napsat sólo. Věc se má tak: salát s pečeným plísňovým sýrem si nedělám moc často, neb je to, přiznejme si, bez ohledu na milosrdný název trochu bombička, a salát s tempehem zase proto, že na dressing je potřeba jogurt, který se snažím používat ve shodě se zbytkem jídla rostlinný a k tomu mám nyní, bez možnosti nakoupit si každý den v Brně, značně omezený přístup (a k hlavní ingredienci, třebaže trochu trvanlivější, vlastně taktéž). Salát, ke kterému se tak ráda vracím, figuruje u mě coby vedlejší produkt přípravy domácího seitanu (reklama dnes, recept někdy příště! :) ) do hlavního jídla. Obejde se v pohodě i bez dressingu, je neskutečně variabilní , vejde se do ně

... aneb ideální pokrutina na jaro  –  ha ha! Jsou období  –  a nemá nikdy smysl namlouvat si, že jsem z toho venku, ono se to zase vrátí...!  –  kdy jsem serózně závislá na vysokoprocentní čokoládě. Když se zrovna snažím tuto závislost omezit, nahrazuji čokoládu po obědě "alespoň" nečokoládovým zdravým zákuskem . Bez sladké tečky to prostě nejde. Tak je to u Mreniců (Jelínků) nastavené a nemá cenu se tomu bránit. Zbývá jen otázka: co je tím menším zlem? (Za mě: možná je přece jen lepší, nebýt závislý jen na jediném zdroji blaha :).) Koláče k tomuto účelu používám ráda  –  bývají vláčné , mají vrstvy různých chutí a textur , a člověk zpravidla  nemá tendenci nakládat si další kousek jako v případě buchet, muffinů či sušenek a spokojí se s jedním (zvlášť při vědomí, že v lednici čekají další výseče té dobroty na zítra, pozítří a popozítří). Bylo to přece tak pracné... :) (Zvlášť ve srovnání s koupí tabulky čokolády a následným uloupnutím čtverečku, že.) Recept na

Když jsem poprvé připravovala tuhle omáčku , nemyslela jsem si, že z ní bude takový hit . Nebyla jsem si ani jistá, jestli to bude k jídlu. Brambory a mrkev jako základ "sýrové" omáčky? Ale povedla se a od té doby ji nevařím z vlastní iniciativy, ale na (časté) vyžádání :) ! Posledně jsem si nadto ověřila, jak je variabilní . Tato omáčka je omáčkou původně zamýšlenou k namáčení kukuřičných chipsů  –  nachos. V naší multi-kulti večerce teda sice vedou tortilly, ale nachos bohužel ne, takže jsme byli nuceni improvizovat. Koupila jsem k ní chlebové chipsy Bake Rolls; dále jsme měli spadeno na kedlubnu, s tou jsme ale také nepochodili, takže jsem pokrájela, co dům dal   –  okurku a kapii. A bylo to pořád stejně výborné, jen lehčí  –  takže má člověk alespoň lepší pocit. Omáčku jsem udělala záměrně o něco hustší než obvykle, aby se na zeleninu dobře nabírala. Myslím, že je to ideální pohoštění na párty s přáteli  –  každý si může vybrat, co chce namáčet (nachos, jiné kre