Salát se seitanem.
Měla jsem už drahnou dobu záměr sepsat jakýsi "salátový speciál", který by obsahoval mé oblíbené tradiční i netradiční večeřové saláty (rozuměj: saláty, které zasytí), než jsem se k tomu ale dostala, zjistila jsem, že asi nejčastěji stejně opakuji ten, o němž jsem se pod tíhou onoho zjištění rozhodla dnes napsat sólo.
Věc se má tak: salát s pečeným plísňovým sýrem si nedělám moc často, neb je to, přiznejme si, bez ohledu na milosrdný název trochu bombička, a salát s tempehem zase proto, že na dressing je potřeba jogurt, který se snažím používat ve shodě se zbytkem jídla rostlinný a k tomu mám nyní, bez možnosti nakoupit si každý den v Brně, značně omezený přístup (a k hlavní ingredienci, třebaže trochu trvanlivější, vlastně taktéž).
Salát, ke kterému se tak ráda vracím, figuruje u mě coby vedlejší produkt přípravy domácího seitanu (reklama dnes, recept někdy příště! :) ) do hlavního jídla. Obejde se v pohodě i bez dressingu, je neskutečně variabilní, vejde se do něj hodně zdravého, "chutná i masožravcům" (obligátní věta, která nesmí chybět) a (především?!) je fotogenický!
na 1 porci:
1 až 2 porce domácího seitanu (z 240 g pšeničné bílkoviny jich připravím asi 8; pozor, kupovaný nejni to vono)
lžíce oleje na smažení/naložení – nejčastěji k podobným akcím používám asi sezamový, olivový je taky fajn
v případě naložení i trocha nějaké kořenící směsi (grilovací koření, anebo něco jemnějšího od Sonnentoru)
sezamová semínka – pro efekt možno použít černá, kdo chce změnu i chuťovou, sáhne třeba po dýňových
oříšky – dnes jsem přihodila hrstičku piniových a nebyl to věru špatný nápad
listový salát, nejraději míchaný, ale použít se dá cokoli
čerstvá zelenina podle chuti a obsahu ledničky: kapie, rajče, okurka, ředkvičky,...
sterilovaná kukuřice – může a nemusí být
kysané zelí
olivy (kdo nemá kalamata, stačí i obyčejné zelené nebo černé), nebo sušená rajčata, nebo obojí – nemusí toho být moc
vylovíte-li zbytek sýra, šup tam s ním taky (myslím to vážně, dnes jsem uplatnila zbytek mozzarelly, v rámci neplýtvání!; vegané prominou...)
volitelně ještě pár kapek kvalitního oleje navrch – ráda dávám výraznější dýňový, který se tu docela ztratí a nic moc chuťově nepřebíjí
Seitan pokrájím na nudličky. Jsem-li schopna myslet alespoň půl hodinky v předstihu, naložím ho do oleje a trochy koření (seitan vyrobený podle receptu výše je dost výrazný, aby to nepotřeboval, ale trošku se ještě podpořit dá).
Osmahnu jej ze všech stran (na oleji, respektive s olejem, v němž se marinoval); ke konci přidám sezam a případně oříšky.
Mezitím mu nachystám hnízdečko ze salátu a pokrájené zeleniny, na kterou rozprostřu trochu zelí, olivy a rajčata na kousky (vše jak to zrovna chci, jemně či rustikálně), seitan i se vším zrním na to posadím, zakápnu olejem a užívám si ten pocit, jak sexy to vypadá a jak fit budu (pokud si zítra neobjednám pizzu).
Komentáře
Okomentovat